Popis obce

1. Název obce
GPS Souřadnice - 50.10 N,15.53 E
Nadmořská výška – průměrná 240 metrů nad mořem, nejvyšší bod – Sušina 259 metrů nad mořem
Velikost katastru – 266 ha
Zastavěná plocha –    5 ha
Zemědělská půda – 167 ha
Lesy                     -  80 ha
    Obec a osady v působnosti obecnímu úřadu. K obci patří samota u Aničky (východním směrem polní cestou na Žáravice.) Dům číslo popisné 51. samota pojmenována po poslední trvale žijící majitelce Anně Danihelkové. (Svobodná slečna drobné postavy, proto se oslovovala Anička, která vychovávala dvě neteře po své zemřelé sestře, která se také o ní ve stáří starala.) Nyní dům slouží k rekreaci.

 

2. Příroda
    Obec Vápno se rozkládá na kopci a svahu jižním a západním směrem. Z obou stran je obklopena smíšenými lesy. Ostatní okolí tvoří louky a pole. Krásný pohled do dalekého okolí je od hřbitova a z hřiště. V samé blízkosti obce rostou krásné smíšené lesy vhodné k procházkám, houbaření a pozorování lesní zvěře. Dále se v naší obci nachází dva památné stromy.
ještě před několika lety tu byla v lese na Žáravice spatřena „půlnočku“ druh drobně kvetoucí orchideje. Na farské zahradě kvetly prvosenky jarní. Ale již několik let zde žádné chráněné květiny již nerostou.

Rybníky – vodní díla
V obci se nachází dva menší rybníky. Hoření rybník v „Hliníku“ jeho okolí je velmi pěkně upraveno a udržováno díky manželům Bosmanovým. Dolní rybník je o trochu větší. Slouží především jako požární nádrž, chovný rybník pro místní rybářský spolek a v zimě jako kluziště pro děti a mládež k bruslení. U tohoto rybníku je zastřešená studánka s velice dobrou kojeneckou vodou. Přepad vody ze studánky je sveden do rybníka, proto je celoročně průtokový a rybník nikdy úplně nezamrzne.

 

3. Archeologické nálezy a vykopávky

    Základy žádných staveb se nedochovaly. Mince a kovové předměty. (Amatérský sběratel nachází v lese za hřištěm směrem na Strašov drobné mince a různé kovové předměty).

 

4. Současnost
    V současné době má obec schválen nový územní plán. Především za účelem získávání nových stavebních parcel. Připravuje se výstavba dvou nových domů.

    Největším problémem v obci je chátrající objekt fary a její zpustlé okolí. Církev již tento komplex prodala. V obci přestal fungovat obchod se smíšeným zbožím v roce 2006. Obyvatelé si tak musí náročně obstarávat nákupy v jiných vesnicích. Pozitivním konstatováním je zvyšující se počet žáků v místní Základní škole (1-5 ročník). Z Vápna i okolních obcí

Struktura Základní školy
Ředitelka – Jana Školníková
Učitelka – Ivana Kůrková
Učitelka a družinářka – Martina Drahošová
Učitelka angličtiny – Jiřina Kazdová
Školník, asistent pedagoga a uklízečka – Jana Tomšová

    Obec má novou budovu obecního úřadu čp. 19. kterou zastupitelé využívají. Dříve byli v bezplatném nájmu na faře. Obec má sedmičlenné obecní zastupitelstvo.
    V obci je hojně využívána kulturní místnost soukromými osobami i různými organizacemi vybudována z bývalého jeviště místního sálu a prostoru pod jevištěm.
Děti a mládež využívají dětské hřiště u lesa za školou vybudované v roce 2007. Slouží také k odpočinku projíždějících cyklistů, protože zde vede vyznačená cyklostezka. Fotbalové hřiště zvané „Pod duby“ je hojně navštěvováno, je zde obytná buňka, přístřešek s lavičkami, ohniště a udírna.

    Nezaměstnanost je 8,5%. většina obyvatelů do práce dojíždí svými auty,  i když autobusové spojení na lince Chlumec – Pardubice a Přelouč – Rohovládova Bělá je v celku dobré. 

    V pověsti o Klamošské lípě je zmiňováno o Vápenském panství. Pověst Uhlířův syn – zmínka o Sušinách. Pověst Husitské podkovy – zmínka o Vápenské tvrzi.

 

5. Farní kostel
Kostel Sv. Jiří – první zmínka o kostelu je doložena roku 1366. Přijmu té obce Vápno, Strašov, Chýšť. Dříve se konal průvod „Božího těla“ na návsi a v okolí kostela. Dnes už se „Boží tělo“ světí pouze v prostorách kostela. Přifařené obce – Vápno, Strašov, Přepychy, Malé Výkleky, Chýšť …

 

6. Pout´
Na svátek sv. Jiří 24. dubna nebo následující neděle po Jiřím.
    Dříve se v obci konala velmi slavná a navštěvovaná pout´ byla jedna z prvních na jaře v okolí. Náves byla plná atrakcí – lunaparků a prodejních stánků. Bohužel s postupem let začala tato akce upadat v zapomnění. Nyní je obrovský problém sehnat houpačky a střelnice. Již několik let se v obci pout´ takto neslaví.

 

7. Posvícení
    2. neděle v září – posvícení v Přepychách
    3. neděle v září – posvícení v Chýšti
    4. neděle v září – posvícení v Malých Výklekách
    1. neděle v říjnu – posvícení v Žáravicích a Sopřeči
    2. neděle v říjnu – posvícení ve Vápně
    Dříve atrakce – lunapark, v dnešní době již nejezdí

 

8. Velikonoce
    Koledníci všech věkových skupin obchází obec s pomlázkou. Již několik let o pomlázce si chlapci a muži zajdou odpoledne posedět do kulturní místnosti. Navaří se guláš nebo drštková polévka. Dorazí koledníci a povídají si o tom co vykoledovali.

 

9. Stavební památky
    Zvonice při kostelu Sv. Jiří stojí prostá otevřená zvonice, tedy zvonová stolice se stříškou. Postavena v roce 1933, kdy nahradila stejně řešenou zvonici, která byla vystavěna okolo 60. let 19. století. Stará zvonice se zvony z let 1529, 1602 a 1604 padla za oběť požáru. Dnešní nemá při stejné konstrukci obvyklý hranolový bedněný plášť, ale pouze stříšku jako jediná v Čechách.

Pomník svatých
    Před poštou stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Tato socha je navržena na kulturní památku. Podstavec pod sochou s erbem hraběte Kinského. Směrem na Malé Výkleky se nacházela socha Matičky s jezulátkem, která byla před pár lety ukradena.
Pomník padlým ve válkách – pomník obětem válek byl za pomoci členů vojenské historie Pardubicko opraven a posléze odhalen roku 2004. Vrchol pomníku s holubičkou byl odcizen.

 

10. Krajová jídla
Moučníky – v našem kraji se na štědrý den obalují makové buchty v sirobu a strouhaném perníku.

 

11. Současná vybavení obce
- Obchod tu není již několik let
- Hostinec tu není, pouze kulturní místnost s výčepem
- Autodoprava – M. Petrovický
- Pneuservis – V. Havlíček
- Autoklempířství – J. Petrovický
- Česká pošta
- Floristické služby – P. Kopáč
 

12. Narození

    Místní tradicí se stal zvyk dávání ozdobeného smrku krepovými fábory podle pohlaví dítěte. Narodí-li se chlapec smrk se zdobí modrými fábory, pokud se narodí děvče smrk se zdobí do červena. Tento smrk je umístěn k vratům. Poté se všichni schází v místní kulturní místnosti a řádně se připije na zdraví dítěte.

 

O obci a jejím okolí

    Obec Vápno, jedna z nejmenších osad okresu novobydžovského (60 čísel), rozkládá se na jihovýchod od města Chlumce, téměř na hranicích okresu neb vzdálenost oblasti okresu pardubického jest jenom asi 400 m. Do vlastního okresního měst Chlumce n/C. jsou dobré 2 hodiny cesty, ač statnému chodci ubírajícímu se „lantem“ za příznivého počasí možno tuto turu i za 1 ½ hod. vykonati. Do Přelouče trvá cesta též 2 hod., ale lesními cestami ji možno též o 30 minut zkrátit.

    Přicházíme-li od Chlumce n/C. po okresní silnici, tu od staleté lípy klamošské spatříme ve směru jv. v malebné poloze na mírném návrší bílou naši obec, jíž dominují na nejvyšším místě školní budova (břidlicí krytá), jednopatrová fara a malý kostelík. Hojnost ovocného stromoví v zahradách, vysoká lesní hradba převyšujících „Sušin“ tvoří lahodný kolorit naší obci. Malá vízka Vápno jest odloučena od světového ruchu, neb hlavní trati Chlumec n/C – Hradec Kr. a Kolín – Pardubice ji paralelně minou ve vzdálenostech 7 km severně a 10 km jižně.

    Před 60 – 100 léty bývalo Vápno kulturním i náboženským centrem tohoto zapadlého lesního kraje. Škola vápenská vzdělávala a vychovávala tehdy dorost ze 12 obcí, z nichž 7 se odškolilo vystavivše si vlastní budovy, kupř. Újezd, Klamoš, Chýšť a Sopřeč (na Pardub.). Farní kolátura  jest ještě dnes značně rozsáhlá, sdružující s filiálním kostelem v Újezdě 9 obcí.

    Jméno má od opuk. spodku půdy, která obsahuje až 35 % vápna. O původu Vápna není nijakých pamětí. Dle Sedláčkových „Hradů a zámků“ bývalo v dávném středověku na Sušinách jakési dřevěné hradiště. Také pod kopcem u dolního rybníka, kde jest i t.č. vydatná studánka s 3 prameny dobré nevyčerpatelné vody, kamž jest v době sucha téměř celá obec odkázána, bývala prý také dřevěná tvrz, kdež až dosud „na zámku“ se říká. Jak chudé jsou to zlomky historie naší obce!

    Dle pamětní knihy farní byla ve Vápně kaple (presbiteř nynějšího kostela) zbudovaná za panování Otce vlasti, Karla IV. (1346-1378). Táž kniha uvádí již v roce 1384 vlastního plebána, jehož jméno jest neznámo. V r. 1606 byl zde farářem Mathaus Linzer von Schenwerg, jak bylo uvedeno na poslední stránce starého missálu z r. 1499, jenž bohužel při požáru fary 14.VI.1845 v 11 h v noci shořel. Od r. 1618 – 1721 nebylo tu katolických farářů. Před vypuknutím 30.leté války 1618-1648 byl tu dokonce nějaký luteránský kazatel, občas, přechodně. V této době byla přivtělena zdejší fara jako osada filiální děkansk. kostelu v Chlumci n/C.

    Kostel byl zde již ve 14 stol. bez věže, na zvonici 3 zvony, jež o požáru 1845 se roztavily. Ulity byly 1529, 1662, 1604.

Hlavní oltář jakož i kazatelna a tvrdé lavice jsou z r. 1793. Oltářní obraz sv. Jiří je starý na 200 let. Nynější presbyteř, jež byla původním kostelem, jest ve slohu gotickém, oltář a kazatelna ve stylu barokním. Starý obraz Panny Marie Čenstochovské byl darován museu v Hradci Král.

R. 1867 byl zakoupen pr kostel jeden velký zvon, ulitý v Praze, který 5./X.1867 (v den posvícení) byl na dřevěnou zvonici mezi farou a kostelem zavěšen, kdež dodnes se jím vyzvání. Zvonice sama představuje typ lidové stavby, proto konservator musea v Hradci Král. Prof. Pippich si vyžádal její obraz. Akvarel kreslil t.č. jeden z učitelů zdejších.

Také charakteristická je historie zdejší školy.

    Již v r. 1738, tedy téměř před 200 lety, připomíná se ve staré farní pamětní knize, že „zbudována“ byla škola!! ze starého dříví farních chlévů. Za 40 let však pro sešlost r. 1778 blal jistému Václ. Vondruškovi prodána a asi 25 kroků jižnějhi vystavěna škola nová ze dříví farního lesa za 453 zl. 21 ½ kr. Jména prvních učitelů zde působících nejsou známa.

    Teprve r. 1770 připomíná se zde Jiří Jelínek z Kratonoh, jenž zemřel 1794. Služné jeho dle fassí z r. 1790 činilo tehdy 104 zl. 48 kr. ročně. Po něm nastoupil Frant. Klein z Nechanic. R. 1804 přeměnil místo s Janem Kleinpetrem, učitelem z Lovčic, který se narodil v Bělehradě a byl až do r. 1814 učitelem ve Vápně. Týž přeměnil zase místo s učitelem ve Vinarech, Josefem Sedláčkem, nar. ve Vlhošti 8.IX.1784. Tento po 6. měs. působní ve Vinarech vyučoval od r. 1814 – 10.II.1865 ve Vápně maje služné dle fassí z r. 1845 tj. 169 zl. 32 kr. konv. mince. Po smrti jeho nastoupil v učit. úřad syn jeho Josef Sedláček, jehož služné dle fassí z r. 1860 činilo 258 zl. 60 kr. ročně. Tento dán byl na odpočinek r. 1874. Rodina Sedláčkova jest dosud v dobré paměti u  nejstarších občanů zdejších. Bývali Sedláčkové dobří hudebníci a jejich kapela byla vyhledávána nejen vesničany, ale i měšťáky z Chlumce n/C. a Přelouče. Za doby Sedláčků zasáhla i válka Rakousko-pruská r. 1866 Vápno. Po vítězné bitvě Prusů u Nechanic a na Chlumu vtrhlo také jedno oddělení nepřátel 5. července 1866 na ležení do Vápna. Vojsko obsadilo lesy a přilehlá pole mezi Vápnem, Žáravicemi a Sopřečí, použivši dříví i obilí k svému prospěchu. Ve školním stavení byl tehdy ubytován oběstlaitnant, laitnant, adjutant, zahlmajstr, písař a v klase jich   ……   bylo bez počtu. Manželka učitele mimo 4 důstojníkům musila též vařit pro 20 osob. Ve dvorku školního stavení stálo 14 krav a 1 vůl, které Prušáci s sebou přivedli: 1 krávu před večerem přivedli a při lucerně stahovali. P. faráři Fr. Vávrovi vzali 1 jalovici, Václavu Kučerovi čp. 6 a Janu Nerudovi čp. 37 po jedné krávě.

    Roku 1868 zakoupeny byly první školní pomůcky ob. Škol. Výborem tj. mapa král. Českého za 8 zl. A 10 hláskovacích tabulek za 9 zl. R.č. V důsledku nových šk. Zákonů z r. 1869 a 1870 zrušen místní školní výbor a  volbou zvolena místní šk. Rada, jejíž předsedou zvolen Josef Synek, rolní a starosta obce, z čp. 33 a školdozorcem dp. Fr. Vávra, farář vápenský.

    Dne 4. prosince 1873 potvrzen by. e.k.z.š.r. v Praze za učitele Josef Marek z Chlumce n/C. Terno sestaveno bylo tehdy ze 7 uchazečů. Povinnou docházkou školní rozmnožen počet žactva, že dne 11/VII.1874 započato se stavbou II. Třídy. Jednotřídní škola rozšířčna bala na dvoutřídní dnem 1.října 1874 a zřízeno podučitelské místo. Od 1/XI. 1874 ustanoven prvním výpomocným učitelem Josef Svěcený, absolv. Realista z Hlušic s měs. Remunerací 20 zl.r.č. V I. Třídě bylo tehdy zapsáno 194, ve II. Tř. 152, celkem na škole 346 dětí!!

    První titul říd. učitele udělen byl na zdejší škole uč. Jos. Markovi dle výn. z.š.r. ze dne 19/XII.1875. V r. 1876 „kdy dřevěná chajda“ pro spoustu žactva naprosto nevyhovovala, pokoušely se obce Chýšť s M. Výklekami o zřízení samost. školy, již po druhé, však marně. Po inspekci 26/II.1868 poukázáno na nutnou potřebu III. tř., jež byla výn. Zšr. ze dne 18/IV.1879, č. 8409 od 1/I.1879 povolena. V r. 1870 zřízena škol. zahrádka na 70 a obecního pozemku před nynější novou školní budovou za roč. nájemné 50 zl., později i 30 zl. zdejší obci téměř po 50 let placené. Jedna ze tří tříd umístěna byla v baráku u Divišů, čp. 34, za roč. nájemné 80 zl.r.č. V r. 1878 opět zamítnuta byla třetí žádost Výklek a Chýšť o vyškolení.

    V r. 1879 byla dřevěná škola i s příbytkem ř.uč. na spadnutí, přístavek pro podučitele se již sesul. Proto předložila místní š.r. plány na stavbu nové 4 třídní školy a stavbu provedl ředitel velkostatku chlumeckého Doležal za 15.950 zl. Klíče měly se odevzdati do 31/VIII. 1881. Teprve 30/X.1882 byla vysvěcena nová škola, zatím co říd.uč. Jos. Marek po všech útrapách zažitých v rozvalinách staré školy trpěl neduhem plicním, jemuž 26/IV.1883 podlehl, nepobyv ani celý rok v nové škole, o jejíž existece se tolik zasloužil a pro niž se s neuvědomělými zástupci m.š.r. tak srdnatě bil. Od 30. srpna 1883 působil na zdejší škole ř.uč. Jos. Šimůnek, za něhož byla škola dle výnou z.š.r. z 25/IX.1887 č. 32.803 rozšířena na pětitřídní. Toho roku bylo zapsáno v 5 třídách úhrnem 448 dětí!! Říd. uč. Jos. Šimůnek působil ve Vápně až do r. 1908 tedy celé ¼ století. Za něho byla obec Chýšť vyškolena dnem 1.X.1898, též obec Sopřeč počátkem r. 1905/06 neboť obdržela povolení ke zřízení samostané dvoutřídní školy. V důsleku toho redukována škola na 4.třídní. Od r. 1909 do 1923 řídil zdejší školu Alois Stuchlík, do kteréžto éry zasahují těké útrapy světové války. Nástupcem jeho jmenván od r. 1924 pisatel těchto událostí.

    Lid zdejšího kraje náležel ke kmeni Charvatů. Že již tehdy pro příchodu Čechů byla krajina osídlena, dosvědčují četná žároviště (přiškolená obec Žáravice na okresu pardub, stulená malebně pod vysokou strání „Na hradech“) a kamenné zbraně. Později patřilo toto území Perštýnům, s jichž znakem se často v Pardubicích setkáváme. Pověst o Vojtěchu Věňavovi, uhlíři, praotci pánů z Perštýna. Také pověst o udatenství Ježka z Malovic za tažení krále Vladislava do Italie r. 1158, na hradbách milánských v době císaře Barbarosy jest dosti známá. Erb Pardubic – přední polovice koně v červeném poli – relief na Zelené bráně v Pardubicích.

    Vilém z Perštýna dal v r. 1513 stavět náhon opatovický 15,7 km dlouhý, aby omezil zátopy Labe a napojil rybníky (Žernov, Sopřeč). Kanál tento ve vzdálenosti asi 6 km od Vápna podbíhá okresní silnici u hájenky na Hošičkách. Rybník Žernov jest vysušen a zdejší občané kupují ve veřejné dražbě každoročně na tamních lukách seno a otavu. V Řečanech od nás 2 hod. vzdálených jest na strmém kopečku uprostřed návse románský kostelík , v r. 1165 zbudovaný. K němu se poutá pověst: Jan za chrta dán. Žáravice se Sopřečí patřily ve středověku nějaký čas ke klášteru v Opatovicích, Výkleky s jinými osadami v r. 1511 panu Zdeňku Kostkovi z Postupic, pánu Chlumce. R. 1517 syn jeho Vilém prodal Chlumec s osadami panu Vojtěchu Pernštýnovi na Pardubicích. V r. 1547 dostalo se chlumecké panství v držení krále Ferd. I. až do 1611. Král Rudolf II. zastavil panství 1577 Janovi ze Vchýnic a již po 2 letech bylo vzato zase ve správu komorní. Král Matyáš dal v léno panství chlum. r. 1611 Václavovi Vchynskému ze Vchynic a Tetova, vesnice Vchýnice a Tetava u Hlavečníka, jenž byl praotcem rodu Kinských. Erb Kinských zachován jest dosud na pomníku Jana Nepomuckého na prostranství mezi 4 lipami před starou školou. Velkostatek vlastní ve zdejší obci pouze les, orné pozemky a částečné i lesy jsou zádušní a farní neb i vekostatek Kinský je patronem zdejšího kostla sv. Jiří. O lesy pečuje svědomitě lesní správa v přiškoleném Strašově (myslivna, nadlesní, adjunkt a hajní). Také rybníky u Strašova (samota Bukovina – lovec) Vápna (Zádušní, Žabař) a M. Výklek,  Přepych má velkostatek ve vlastní režii.

    Obyvatelé místní pro stručnou orientaci užívají ustálených, tradičně dochovaných názvů určitých partií pozemků. Každé školní dítě již ví, že hříbky rostou na  „Císařských a v Chodačkách“, lišky na „ Sušinách a v Habrovce“, lesní školky se pěstují na „Čisté“. Pole od Výklecké silnice vpravo jsou „Na bílém klíně“, vlevo silnice je „Zástava a Habětka“. K Přepychám jsou pole „Na Dolci“, nejzašší pole ke Klamoši „Na vystrkově“, mezi obojíma vtěsnán je „Klínek“. Pod pásmem Sušin k východu od strašovské silnice říkáme „Na ohradách“ a na „Stehlíku“. Pod vápenským kopcem u Přepych „Na Zámku“, pod Zámkem u transformační stanice „Na průhoně“, k západu od straš. silnice na „Černých“.

    Obec leží na křižovatce 2 okresních silnic Chlumec – Přelouč, z níž odbočuje okr. silnice k Mal. Výklekám a podle školy cesta k Žáravicům. Přiškolené obce jsou od centra vápenského skoro přesně dle 4 světových stran (M. Výkleky s, Žáravice v, Přepych z, Strašov j). Katastr obce Vápna měří 265 ha, 78a 42 m2. Východní část katastru je zároveň hranicí okresů.

    Opukové planiny pojí se tu s křídovými planinami středočeskými. Vrstvy od Hradce Král. přes Pardubice a na západ k Chlumci jsou náplavy čtvrtohor. Pod vrstvou ornice jsou místy opuková ložiska, jež podnes jsou hledána, zvláště při stavbě základů, též při štětování a opravách silnic. Na „Sušinách“ v panských lesích jsou značné štěrkoviště, dosti již vybraná, kde sousední obce mají zakoupeny dílce, odkudž vyvážejí štěrk a písek na opravu cest; květena, zvláště v lesích jest dosti pestrá od jar až do podzimu a skýtá hojnou pastvu včelám. Již březen s dubnem přináší hojnost sasanek, jaterníků, lesku jarní, bledule a podběl, na mokřinách v lukách jest hojný blatouch. V květnu, zvláště v lesních nížinách u Strašova setkáme se s vraním okem, lesní přesličkou, pihulhíkem…, kokoříkem a konvalinkou. Na pasekách kvete vitvol, vemeník, kozeník, protěž a kručinka. V červnu na výsluní pasek rozkvétá chrastavec, vrbovka, po lukách kakost, rdesno, na polích a příkopech stračka, chrastavec, štírovník a v křoví přepyšského potoka potměchuť, ledenec, kosatec, kostival lékařský. V horkém červenci rozkvetou u nás různé druhy vrbovek, divizna, , třesalka, blín, řepíček, chmel, květel u cest, černýš, kadivec, komonice, máta vodní v lesních příkopech, na polích koukol s chrpou a hrachorem na vlhkých lukách u rybníků také bahenní, rdesna a netýkavka.

    Pokud se zvířeny týče, shledáváme se často s opičkou našich lesů veveřicí, …. pěstěním lovné zvěře vrátilo se hojnost zajíců, lesních králíků, bažantů a koroptví, v podvečerním šeru přes lesní průklesty nám někdy i srnčí přeběhne.

    Zpěvného ptactva jest dosti. Tlukot datla, kukání žežulky, hvizd kosa, klokotání slavíků, houkání výrů a cukrování hrdliček někdy zaznívá až do obce, neb východní část Vápna jest těměř do lesů vklíněna.

    Lesní plodiny (houby, borůvky, jahody a ostužiny), ač v dosti hojné míře, nejsou zvlášním předmětem obchodu. Zužitkují se v domácnostech.

    Občané, většinou zemědělci, pěstují obiliny (nejvíce pšenici a žito), okopaniny (cukovka, zemáky, čekanka), z pícnin se seje nejvíce jetel dvousečný, vojtěška  a směsky. Výnos zemědělský byl značně zvýšen předloňskou meliorací, též přiměřeným užíváním strojených hnojiv. Při letošním soupise osevů na 15.589a orné půdy bylo naseto 8876a obilin (pšen.=3412a, žita=3733a, 2945a okopanin (1592a bramb, a 1067a cukrovky), pícnin na 2777a. Zahradnictví kromě u 2 občanů se nepěstuje. Také s politováním nutno dodati, že není zájem pro okrasné zahrádky. Ovocné stromoví, dosti pěstované (obec vysázela náves štěpy a hrušněmi před 3 roky značným nákladem), utrpělo sibiřskými mrazy v r. 1929. Zvláště ořešáky, které ve Vápně malézajíce dosti živin, byly hojně sázeny, vzaly skoro všecky za své. Obec má vlastní sad (štěpnici) na svahu pod hřbitovem. Chov koní, dobytka a bravu jest skrovný, neb kromě 6 rolníků (přes 40 korců pozem.) jsou ostatní drobní zemědělci, téměř všichni přivydělávají si prací v lese. „Koňáci“ vozí po celou zimu klády na pilu do Chlumce n/C, domkáři pracují na pasekách a probírkách, ženy jejich s odrostlými dětmi na jaře chodí na kultury (na lásku) v létě na houby a lesní plody. Muži za laciný peníz kupují si dílce pařezů, při nichž se „dvakrát ohřívají. Chloubou každého domkáře jest hojná zásoba topiva (pařezy, špačky z lesa, otýpky klestu), kterou vidíme u každého domku buď v hranicích správně narovnanou nebo v ježky vystavenou. Produktů hospodářských se vyrobí ve Vápně velice málo pro obchod. Jen jednou týdně zakupuje obchodník z města máslo, vejce, tvaroh, drůbež, ale v míře nepatrné. Lid zdejší, těžce pracující, jest nucen dopřáti si hojnost výživné stravy, neb i lesní vzduch zdejší dobře tráví.

    Jak vpředu uvedeno, Vápno leží na svahu „Sušin“, jichž nadmořská výška dosahuje 259 m n/m. Od kraje lesa, kde za hřbitovem vypínají se mohutné duby, jest dosti daleký rozhled do kotliny polabské, přes hluboké lesy strašovské a kladrubské, k výběžkům Železných hor, na Vysokou u Kutné Hory. Pod námi, za strašovskou silnicí, dosti rozsáhlý rybník, vroubený hrází se stromořadím lip a silnicí k Újezdu se vinoucí, odkudž nám kyne drobný filiální kostelík. Pod mírným návrším (Viničný vrch) tulí se přiškolená obec Přepychy a více doprava stojí jako na věčné  stráži staletá lípa klamošská. Jsouce tu na kopci, postrádáme zde tekoucích vod. Ani potůčku není na našem katastru. Snad proto bývá často na horním konci obce nouze o vodu. Pod kostelíkem ve stínu topolů jest malá nádrž, pod kopcem na dolním konci obce, korcový rybník, osázený vrbami, do něhož prýští vytrvale přebytečná voda pramenitá ze studánky, nyní dobře upravené a prohloubené. Dva lidské životy v ní zahynuly! Dítě z neopatrnosti, stará žena ze svévole.

    Ježto poloha naší obce jest v Polabí, není tu ostrých povětrnostních protiv. Východní studené větry mírní hradba lesů na „Čisté“ a „Sušinách“, západní a jižní větry jsou vždy vítány, ježto přinášejí potřebnou vláhu. Voda studničná, prosakující skalami opukovými (školní budova stojí na opukové skále, nemá tudíž sklepů) jest lahodně chutná a zvláště v létě studená. Klima jest velice mírné a hospodářským poměrům příznivé. Povětrnostní katastrofy byly dosud v intervalech časových velmi vzdálených: 1./VII.1902 postižena zdejší krajina silným krupobitím, 10 minut trvajícím, při čemž úroda  skoro všecka ve Vápně, Sopřeči a Strašově zničena, okna roztříštěna (ve vápenské škole rozbito bylo 61 tabulí z jižní strany tj. v průčelí). Větrná smršť zuřící 4./VII.1929 od 7 ½ hod večer do 8 ¼ večer po velice parném dni zanechala zvláště hrozné stopy v lesích, kde toho dne padlo trámového dříví jen ve strašovském lese na 15.000 m3, ve Vápně rozmetáno bylo stavení p. J. Kučery, čp. 3 a stodola p. Václ. Černíka. Na školním dvoře zlomena silná hrušeň, horní polovina byla vržena do sousedovy zahrady. Také oplechovaný vrch škol. budovy byl rozerván, mnoho břidlicových tabulí rozbito a sházeno. V roce bývá průměrně 6-8 bouří, jichž průběh nebývá mimořádně kritický.

 

Lidopis

    V obci Vápně napočteno bylo v r. 1920 úhrnem 238 osob. Letos, těsně před sčítáním poklesl počet tento ani ne na plných 200 lidí (těsně po sčítání 180 lidí). Občané bydlí v 50 obytných číslech, k čemuž se nepočítají u větších chalup domky výměnkářské. Školou povinných dětí z Vápna bylo napočteno 26. Rodiny mají většinou po 1 – 2 dětech, v řídkých případech 4 – 6 dětí. Nejstarší člověk je 86letý, zdejší rodák, bývalý vojenský vysloužilec (zemřel 1933), který požívá i nyní za republiky doživotní renty t.č. 575 Kč měsíčně. Všecko obyvatelstvo je národnosti české a z 95 % vyznání katol., asi 2 % jsou čsl. víry, 3 % bez vyznání. Kromě dětí do školy dosud nechodících jest 1 žena, jež neumí čísti ani psáti. Všichni lidé bydlí v obci trvale v domcích, z nichž dobrá 1/3 jest dosud rákosovými došky kryta. Hlavním zaměstnáním téměř všech jest polní hospodářství na vlastních, po případě od fary najatých pozemcích. Jen 6 rolníků vlastní okolo 40 korců pozemků. V zimním období pracují muži – domkáři v lesích, při čemž kromě lacinějšího topiva získají i skrovné peněžité odměny. Mnozí jezdí v cukrov. kampani na práci do Přelouče (2 hod. vzdál.), jiní zedničí a tesaří. Ke gážistům možno počítati 5členný učit. sbor, kat. faráře, hajného, okres. cestáře a 2 osoby požívající penze. V obci jsou 2 kováři, 1 řezník, 1 pekař, 2 hostinští, 2 obchodníci živým dobytkem a 1 obuvník. Neplnomyslných neb jinak zmrzačených, po případě kreténů ve vsi není. T.r. se vdaly 2 dívky, oženil se 1 mladík. Lidé dožívají se tu průměrně vyššího věku. Tuberkulosa jeví se velmi řídce.

 

Družstevní a spol. život

    Před 30 lety započal ve Vápně rušnější život vlivem pronikajícího družstevnictví. R. 1900 zřízena v obci Kampelička dříve před 5 lety zásluhou členů učit. sboru čtenářský spolek Hálek. V tehdejší době stavěny byly 2 okresní silnice (do Výklek a Strašova), zbudován nový hřbitov, starý ponechán v žalostném stavu kol kostela na návsi až do t.č. Nový hřbitov postaven nákladem 4 obcí: Vápna, Přepych, Strašova a M. Výklek. Hasičský sbor je společný pro Vápno a Přepychy. Zbrojnice hasičská jest v obecním domku vápenském. Před 3 roky utvořeno Družstvo meliorační, jehož vytčený úkol byl loni vykonán. Výbor obecní a honební před 2 roky rozhodl, aby výnos honitby byl věnován na zakoupení benzinového motoru s mlátičkou za 18.000 Kč, kterážto položka se 6letým pronájmem revíru úplně uhradí. V únoru 1930 ustavilo se Družstvo pro rozvod elektrické energie o 35 členech, jež počátkem října bude za pomocí stát. subvence a podpory Svazu v Kolíně fakticky realizována. 1. září 1928 zřízena St. meteorolog. ústavem v Praze hydralogická stanice IV.ř.

 

Dopravní prostředky

    Okresní silnice v dobrém stavu udržované, jakož i vzdálenost obcí od okres. měst daly podnět k svépomocnému zřízení autobusové dopravy. Již v r. 1926, od 1. února t.r. zřízena za podpory peněžních a průmyslových závodů autob. linka Bělá – Přelouč, vedoucí 15 minut vzdálenou přiškolenou obcí Žáravicemi. Před 2 roky soukromý podnikatel zavedl autobusový provoz z Přelouče do Chlumce n/C přes Strašov, Vápno, Přepychy a Klamoš. Nádraží železnic jsou dosti zdálena: Káranice 6 km, Chlumec n/C a Přelouč 10 km, Řečany 12 km. Obcí projíždí denně dosti aut dopravních i osobních. Poštovní a telegraf. úřad Kladruby n/Lab. jest 8 km zdálen. Místní telefon není.

 

Osvěta a vzdělanost

    V obci je místní osvětová komise a obecní knihovna. Místnímu farnímu úřadu patří též filiální kostel v Újezdě, ½ hod. vzdáleném. Oba kostely náležejí k patronátnímu úřadu velkostatku chlumeckého. Evang. farní úřad jest v Trnávce. Jmění fary a záduše jest dosti značné. Po vyvlastnění dlouhodobých pachtů ve skrovné míře zůstalo u fary ještě na 80 korců pozemků, většinou drobným zemědělcům pronajatých a značná výměra lesů. Někteří ze služebníků kostela užívají zádušních pozemků a dříví z lesů za varhaničení, kostelnictví a hrobařství.

 

Školství

    Školství místní škola sdružuje t.č. 5 obcí. Přiškolené 4 obce Přepychy, M. Výkleky, Žáravice a zvláště Strašov jsou mnohem početnější na obyvatelstvo a také zámožnější. Obec Žáravice jest za hranicemi okresu novobydžovského, totiž na Přeloučsku.

Škola jest obecná, smíšená, 4třídní a chodí do ní t.č. celkem 132 dětí (v I. tř. 25, v II. 40, ve III. 42, ve IV. 25 dětí). Při zdejší škole jsou systemizována: 1 místo říd. uč. a 3 místa učitelská, jež jsou t.č. všecka učit. osobami definitivně obsazena. Katol. nábož. vyučuje zde místní farář 4 x 2 hod. týdně = 8 hod., ruční práce ženské uč. domácích nauk, jíž jest přikázáno vyučovati též v Újezdě a Chýšti.

    Věcný náklad školní vyměřuje se skoro každoročně ve výši 80 % daňového základu 5 přiškolených obcí. T. roku vypočítán byl dle daňových předpisů jednotlivých obcí v úhrnné částce tj. 80% z 16.753,52 Kč = 13.402,80 Kč pro věcná školní vydání. Do měšťanských škol v Chlumci n/C, Bělé dochází průměrně ročně 8-10 dětí zvláště chlapců. Na střední školu v termínech 10letých 1 dítě (chlapec). Dítky z Vápna, Přepych a Strašova jsou přikázány po 8leté školní docházce do lidové školy hospodářské v Újezdě.

    Školní budova, původně před 50 lety vystavěná pro 300 dětí a 5 tříd dnes prostorami úplně vyhovuje, inventář školní jest však zastaralý. Budova sama jest v příznivé poloze vzdušné a světelné, avšak příliš blízko u cesty k Žáravicům vedoucí, pouze úzkým chodníkem a příkopem oddělena. Děti většinou přespolní (ze 4 přiškolených obcí), jsou celkem zdravé a otužilé. Případu úmrtí za posledních 10 let nebylo.

Váha dětí kolísá od 1.šk.r. do 8. šk.r. mezi 18 - 54 kg, výška od 98-160 cm.

 

Společenský život

    Místní spolky sdružují nejen zdejší občany, ale z přiškol. obcí. Hasičský sbor je společný Vápnu  i Přepychám, Kampelička jest zřízena pro obec Vápno a okolí. Intimního rázu jest spolek Hálek, jichž činnost omezuje se pouze na doprovod zemřelých členů na poslední cestě, při čemž vynáší se spolkový prapor. Knihovna spolku dala základ obecní knihovně, které se používá ponejvíce za dlouhých zimních večerů. Praktického a hospodářského rázu jsou družstva meliorační, elektrizační, družstvo mláticího složení, která sdružují téměř všechny občany stavu rolnického a malozemědělského. Z časopisů odebírá se nejvíce Lidový deník, fara kolportuje časopisy lidovecké Tendence, soukromě se předplácí Ruch, Nový lid, Národní Politika. Ve školních budovách jsou 2 radiostanice. Několik odrostlých dětí jest členy Orla strašovského, jehož činnost se jeví v roce na 2 církevních průvodech (stafáž, při Vzkříšení a o Božím Těle).

    Nejvýznačnějším dnem v roce jest vápenská pouť, první neděli po sv. Jiří. Již na týden před ní sjíždí se do obce rozmanité zábavné podniky (houpačky, střelnice, kolotoče) a obchodníci sladkostmi. Úzká silnice na horní návsi u kostela, ještě sevřená z obou stran krámky rozmanitých prodavačů a řadou cukrářských bud, nepostačuje mohutným proudům lidstva z dalekého okolí, jež sem dorazily pěšky, na kolech i motor. vozidlech. Vápno toho dne není ani sobě podobno. Hudbou oslavuje se 2 neděli v říjnu posvícení. Ples hasičský bývá ob rok v Přepychách a ve Vápně. Masopustní ostatek nesmí zůstati bez maškar a večerní improvisované šumařské tancovačky. Jiných tanečních závab nebývá. Posledního dubna pálí se čarodějnice na cestě vedoucí do polí pod „Sušinami“.

    Lid unaven prací, ve volné večerní době schází se k družnému besedování (klepaření?) zvláště o draní peří. Čte se celkem málo. Lid čtenářsky zaostalý, nepochopuje moderní ani klasické literatury dávaje přednost kalendářním historkám nebo napínavé a limonádové lektuře. Spíše ženy touží po knize, muži jen v řídkých případech si něco přečtou. V hostincích se vede nejapná politika, proklepou se místní všední události a zasedá se ke karbanu. Bohudík, že alkoholismus, ještě před ¼ stoletím zde panující, nápadně vymizel. Chudých místních obec nemá. V obecním domku bydlí 1 žena, řádná, pracovitá, jež ani do zdejší obce nepřísluší. Školní děti kromě výpomoci rodičům při občasných polních pracech nejsou zatíženy žádnou výdělečnou prací.

 

Občanské zřízení

V obci je 12členné obecní zastupitelstvo se starostou a náměstkem v čele. Úřední záležitosti po stránce finanční vede obecní účetní.

Místní školní rada jest 6členná: 1/3 tj. 2 uč. osoby a z každé obce po 1 zástupci. Předsedou m.š.r. jest zástupce obce Strašova, pokladníkem říd. učitel.

    Četnická stanice je zřízena v Kolesách, 6 km zdálených. Obec má svého strážníka. Po žních v měsících podzimních a zimních střídají se občané dle popisných čísel v nočním hlídkování.

    Obvodní lékař v Chlumci n/C. Porodní asistenska jest v místě. Lidé obracejí se o lékařskou pomoc nejčastěji k lékařům v Chlumci n/C (lékárna, okresní nemocnice) nebo do Bělé Rohovl., kdež má lékař vlastní lékárnu.

 

Kontakt

Obec Vápno ou-vapno@volny.cz